Jdi na obsah Jdi na menu
 


STUG III

18. 5. 2008

Poslední a zároveň nejpočetnější modifikací Stug III se stala verze Ausf. G. Čelní pancíř jak podvozkové vany, tak nástavby, dosahoval síly 80 milimetrů. U části produkce díky přišroubovaným plátům, ale později již byl o této síle vyráběn standardně homogenní. Dříve částečně kolmý pancíř nástavby po stranách kanonu byl nyní ostře skosen. U poklopu nabíječe byl instalován kulomet MG 34 chráněný zepředu plechovým štítem s malým průzorem. U strojů pozdější produkce byl kulomet ovládán dálkově zevnitř kabiny. U některých strojů byl instalován ještě druhý kulomet spřažený s dělem a nacházející se vpravo od něj. Verze G dostala nový typ velitelské kupole s dvoudílným kruhovým poklopem a sedmi pozorovacími otvory rozmístěnými symetricky po jejím obvodu. Zmizel střešní otvor pro binokulární periskop řidiče, takže ten mohl nadále sledovat okolní prostor pouze skrz čelní a boční průzor.

Na boky nástavby se u počátečních sérií montovaly zadýmovací granátomety po třech hlavních na každé straně (viz. foto níže). Tato výzbroj se však v praxi neosvědčila a postupně zase zmizela. Od listopadu 1943 začal být na část produkce montován nový odlévaný štít kanónu označovaný jako Saukopf nebo Saukopfblende. Měl tloušťku 80 mm a jeho zaoblený tvar dokázal lépe odolávat zásahům. Název Saukopf, který v překladu znamená „prasečí hlava“, byl odvozen právě od jeho tvaru. Saukopf existovala ve dvou provedeních. Jako úchyt jenom pro samotný kanon, nebo pro kanon a pro, s ním spřažený, kulomet MG 34. Vzhledem k problémům s dodávkami však tímto štítem nemohly být vybaveny všechny vyráběné stroje.

 
 

Stug III Ausf G v Rusku